Vyšehradské fórum 2018: Jsme na vrcholu hospodářského cyklu

Ve čtvrtek 18. října proběhl v Kongresovém centru Praha už šestý ročník největší investiční konference v Česku – Vyšehradské fórum. Oba přednášející, ekonomové Štěpán Křeček a Štěpán Pírko, se shodli na tom, že se současný ekonomický cyklus ocitl na svém vrcholu a v nadcházejících letech můžeme čekat ekonomický útlum.

První řečník, hlavní ekonom společnosti BH Securities a.s. Ing. Štěpán Křeček, MBA, ve své přednášce „Došli jsme na vrchol hospodářského cyklu. Co bude dál?“ připomněl 10. výročí hospodářské krize a faktory, které ji spustily. Kromě nekvalitních hypoték to bylo také zvýšení cen ropy, růst inflace a úrokových sazeb. Podobnou situaci zažíváme právě teď, s tím rozdílem, že zadlužení společnosti od roku 2008 podstatně narostlo.

Důsledkem krize roku 2008 byly extrémně nízké úrokové sazby a kvantitativní uvolňování, výrazný pokles nezaměstnanosti, ale také tzv. oligopolizace trhů. To znamená, že velcí hráči se stali ještě většími – velké banky koupily malé, vytvořily se nové globální giganty (za poslední dva roky zkrachovalo jen v USA 30 velkých retailových obchodů v důsledku expanze Amazonu), nastoupil trend automatizace a umělé inteligence. Nastartovaly se tak nejdelší vzestup akciových trhů v historii a synchronizovaně globální hospodářský růst.

Ten však právě narazil na svůj stop. Vysoká poptávka vede k nárůstu cen komodit, což zvyšuje inflaci. To po letech velmi nízkých úroků vede k vzrůstu úrokových sazeb v USA, Mexiku, Velké Británii, Indii, Kanadě, Norsku nebo Rusku. „Inflace spolu s růstem úroků znamená neschopnost splácet dluhy. To v konečném důsledku může vést ke kolapsu systému s nedozírnými následky, nebo k velmi drahé záchraně předlužených ekonomik za peníze daňových poplatníků,“ uvedl Křeček.

Evropská centrální banka pod vedením Itala Maria Draghiho je zatím k zvyšování úrokových sazeb zdrženlivá, s ohledem na předlužený jih Evropské unie. Štěpán Křeček ale upozornil, že Draghiho mandát končí příští rok v říjnu a jeho nástupce zřejmě měnovou politiku znovu zpřísní. Zvyšování úrokových sazeb bude mít pro předlužené země jihu Evropy fatální dopad. Spolu se špatnými investicemi firem a vysokým zadlužením domácností může tato situace vyústit v hlubokou ekonomickou krizi. „Další krize nezačne ve Spojených státech, ale v Evropě, kde se růst úrokových sazeb zatím nekoná, ale budeme s ním mít velké problémy,“ upozornil Křeček.

Nejsou to ale jen úrokové sazby, které Evropě komplikují situaci. Je to také neschopnost dohodnout se na podmínkách Brexitu, rostoucí napětí mezi jižním a dolním křídlem Eurozóny, obchodní války nebo zvyšování výdajů na obranu.

Doporučením Štěpána Křečka pro investory je tedy vyhýbat se zadlužení, portfolio ladit defenzivně (přesunout prostředky z rizikových titulů do bezpečných přístavů jako je zlato) a mít připraveny disponibilní prostředky.

„Sejeme semínka další krize“

Druhý přednášející, předseda představenstva a hlavní portfolio manažer společnosti Colosseum, a.s., Ing. Štěpán Pírko představil téma „Deset let od krize – je vše vyřešeno, nebo jsme na prahu další?“. Upozornil na extrémně nízké úrokové sazby, které ovlivňují chod ekonomiky i chování států a jednotlivců. „Sejeme semínka další krize. Dlouhodobě abnormálně nízké úrokové sazby v mnoha případech tlačí firmy, lidi i státy k neracionálnímu rozhodování ohledně investic a zadlužení. Mnoho subjektů se chová, jako kdyby tu dobré časy a levné peníze měly být věčně. To však není možné. Například 83 procent firem, které letos uvedly akcie na burze v USA, je ztrátových. To je nejvíce od roku 2000,“ řekl ekonom akciové společnosti Colosseum Štěpán Pírko.

Světová ekonomika má za sebou bezprecedentně dlouhé desetileté období růstu. Ten ale doprovází rekordní nárůst zadluženosti, která loni dosáhla 169 bilionů dolarů, což je 236 procent světového HDP. V České republice je podle údajů Banky pro mezinárodní platby tento poměr 132 procent. Nejvíce se zvyšuje zadlužování domácností, a to průměrným tempem 13,4 procenta ročně. „Fyzické osoby si půjčují hlavně na bydlení,“ dodal Pírko.

Dalším rizikem pro dnešní ekonomiku jsou obchodní války a zpomalení zahraničního obchodu. To může vyvolat inflaci a pokles zájmu investorů o americké dluhopisy. Štěpán Pírko také připomněl říjnový výrok Mezinárodního měnového fondu, podle kterého se „rok 2008 může během pár let zopakovat, ale tentokrát to může být mnohem horší“. Za zdroj potenciálních problémů vidí především dluhopisy – ať už státní, nebo podnikové, do těch proto doporučuje investovat jen velice opatrně. „Korporátní dluhopisy jsou časovanou bombou, která může brzy vybuchnout,“ varoval Pírko a McKinsey Global Institute, podle kterého „až 25 % korporátních dluhopisů v rozvíjejících se ekonomikách čelí riziku bankrotu“.

Aby investoři přestáli nadcházející situaci co možná nejlépe, doporučuje se vyhýbat rizikovým vládním a podnikovým dluhopisům s vysokým výnosem. Upozornil také na aktuálně nízkou cenu komodit včetně zlata.

Letošní ročník Vyšehradského fóra navštívilo více než 1 600 lidí. Vám všem, kteří jste si přišli poslechnout přednášky, děkujeme a věříme, že jste si odnesli zajímavé podněty k zamyšlení a také inspiraci pro své investice.

Ing. Štěpán Křeček, MBA

Na pozici hlavního ekonoma ve společnosti BH Securities a.s., obchodníka s cennými papíry, zodpovídá za tvorbu makroekonomických analýz a strategických podkladů. Rovněž se věnuje komunikaci s veřejností a médii. Jako host televizních a rozhlasových pořadů se často vyjadřuje k aktuálnímu ekonomickému dění. V současné době patří mezi nejcitovanější české ekonomy. Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kde dále působí a vyučuje několik předmětů. Po odborné stránce se zaměřuje na analýzu české ekonomiky, sociální systémy a veřejné rozpočty. Na tato témata napsal řadu odborných prací. Rád sportuje, čte a poslouchá vážnou hudbu.

Ing. Štěpán Pírko

Je předsedou představenstva a hlavním portfolio manažerem ve společnosti Colosseum, a.s., předním českém obchodníkovi s cennými papíry. Na kapitálových trzích působí od vzniku české burzy v roce 1993 jako investor, podnikatel, ekonom, analytik a portfolio manažer. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a složil též zkoušky National Futures Association v USA. Od roku 1998 pravidelně publikuje komentáře, odborné i populární články týkající se ekonomiky, kapitálových trhů, investování, zlata a dalších komodit. Vystupoval ve většině ekonomických pořadů vysílaných tuzemskými televizními stanicemi, rádii a internetovými médii, přednáší na seminářích pro veřejnost, klienty a zaměstnance společnosti. Ve volném čase se věnuje rodině, sportu a horám.

Foto z VF 2018

VF 2017

Pátý ročník Vyšehradského fóra nesl podtitul „Ekonomické informace s předstihem“.

Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. / Téma: Jak dlouho bude ještě existovat společná evropská měna?

Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. / Téma: Civilizace: sedm zákonů. Kolaps měn a civilizací neznamená konec

Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc.

Profesor Oldřich Rejnuš působí na Fakultě podnikatelské VUT v Brně a na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, kde v současnosti přednáší předměty „Finanční trhy“ a „Obchodování cenných papírů a komodit“. Je autorem mnoha vědeckých a odborných článků, publikací a učebnic, přičemž v poslední době se zvláště intenzivně zabývá soudobým vývojem světového finančního systému s ohledem na vznik novodobých jak ekonomických, tak i společenských rizik.

Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.

Profesor Miroslav Bárta je egyptolog a archeolog. Zabývá se vývojem starověkých civilizací, vztahem člověka a přírodního prostředí i vývojem komplexních společností. Je uznávaným odborníkem na vývoj a kolaps měn dávných civilizací. Jeho kniha „Příběh Civilizace. Vzestup a pád stavitelů pyramid“ byla vyhlášena nejlepší vědeckou publikací za rok 2016. Přednáší na univerzitách po celém světě, vedl semináře pro OECD i pro mnohé české firmy a instituce. Je autorem několika bestsellerů.

VF 2016

Čtvrtý ročník Vyšehradského fóra nesl podtitul „O čem politici nemluví. Finanční krize. Příčiny a možné dopady na eurozónu?“. Přednášky profesora Oldřicha Rejnuše a slovenského ekonoma Juraje Karpiše sklidily velký ohlas publika, přestože oba řečníci nevidí budoucnost světové a evropské ekonomiky právě optimisticky. Konferenci uváděl skvělý moderátor České televize Lukáš Dolanský. Akci si nenechalo ujít rekordních 1 500 posluchačů. Stala se tak největší konferencí na téma finance a investice v České republice.

Jako první vystoupil profesor Oldřich Rejnuš z Fakulty podnikatelské VUT v Brně a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Jeho přednáška „Klíčové faktory soudobého úpadku světové ekonomiky a budoucího rozpadu Evropské unie“ odhalovala slabá místa světové a hlavně evropské ekonomiky. Ve své přednášce mimo jiné vysvětlil, proč ekonomice neprospívají extrémně nízké úrokové sazby. „Je-li potlačeno tržní fungování úrokových sazeb, nemůže fungovat hospodářský cyklus. A nefunguje-li princip hospodářského cyklu, nemůže docházet k periodické očistě ekonomického systému, a tudíž nemůže fungovat ani tržní ekonomika, bez čehož nemůže být fungování ekonomiky efektivní,“ upozornil prof. Rejnuš. Evropská unie je podle něj velmi křehká a její budoucnost je ohrožena mnoha faktory. Ke konci EU by mohl přispět například pád Deutsche Bank, nastartování vysoké inflace nebo krach některé ze zemí EU. Obyčejní lidé by se na tyto scénáře měli dobře připravit. Musí se naučit dobře spravovat své majetkové portfolio a včas převést své finanční investice na investice reálné, jako je fyzické zlato a stříbro.

Slovenský ekonom Juraj Karpiš, spoluzakladatel a předseda think-tanku Institut ekonomických a společenských analýz, představil téma „Lekce z poslední krize. Selhal a opakovaně selhává bankovní systém“. Hlavním viníkem je podle něj náš finanční systém založený na nekrytých penězích s nuceným oběhem, tzv. fiat money. Ty nazývá „zlé peníze“ a považuje je za hlavní příčinu současné krize. Centrální banky tento systém zneužívají a uměle tištěnými penězi především dotují politiky. Juraj Karpiš se domnívá, že by centrální banky neměly mít monopol na vytváření peněz. Společná evropská měna dle jeho názoru nevydrží déle než deset až patnáct let. „Projekt eura funguje jako košík jablek. Máme košík shnilých jablek, do kterého vložíme jablko zdravé (Německo), a doufáme, že se zbavíme hniloby,“ řekl Karpiš.

Na závěr ekonom poradil, jak žít kvalitní život navzdory „zlým penězům“: žít bez dluhů, spořit si a investovat a nezapomínat na zlato jako na bezpečný přístav.

Na závěr konference nechyběl prostor pro závěrečnou diskuzi nad dotazy publika a pro autogramiádu obou přednášejících. Profesor Oldřich Rejnuš podepisoval svou publikaci Finanční trhy a Juraj Karpiš knihu Zlé peniaze.

Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc.

Profesor Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Je absolventem magisterského studijního oboru Ekonomika a řízení a vědecké aspirantury na Fakultě strojní VUT v Brně. V roce 1994 habilitován na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v oboru Finance, v roce 2003 jmenován profesorem v oboru Odvětvová ekonomika a management. Je členem vědecké rady Fakulty podnikatelské VUT v Brně a vědecké rady Vysoké školy finanční a správní v Praze. Působil také jako poradce v Moravské záchranné ekonomické komisi jihomoravského hejtmana. Je autorem mnoha ekonomických publikací a učebnic, například Teorie a praxe obchodování s cennými papíry či Finanční trhy. Dále je autorem více než třiceti vědeckých publikací uveřejněných v českých a zahraničních vědeckých časopisech. V přednáškách se věnuje hlavně tématu vývoje českého a světového finančního trhu s dopadem na světovou ekonomiku a lidskou společnost. Rektor mu v roce 2014 udělil Stříbrnou medaili Vysokého učení technického v Brně.

Mgr. Juraj Karpiš

Spoluzakladatel a předseda slovenského think-tanku Institut ekonomických a společenských analýz. Je absolventem Fakulty managementu UK v Bratislavě se specializací finanční management. V INESS se věnuje především problematice zdravotnictví, monetární politiky a eura. Mezi úspěšné projekty, na kterých se v rámci INESS podílel, patří například mezinárodně oceněný projekt internetového portálu o veřejných financích www.cenastatu.sk. Je členem Klubu ekonomických analytiků. Časopis Týždeň ho označil za osobnost roku 2011. V loňském roce vydal ekonomický bestseller Zlé peniaze – sprievodca krízou.

VF 2015

Finanční gramotnost, ekonomická krize a zajištění na důchod – to byla hlavní témata třetího a zatím nejúspěšnějšího ročníku Vyšehradského fóra, který se uskutečnil 7. října 2015 v Kongresovém centru na Vyšehradě. Konferenci si přišlo poslechnout více než 1 000 návštěvníků.

Jako první se představila Marcela Hrubošová, autorka projektu Finance pro radost a expertka na finanční vzdělávání. Poradila, jak se svými penězi dobře hospodařit. Základem je pravidlo 1 + 7 + 2, které učí, jak si rozdělovat příjem. Znamená to, že 10 % platu je naše osobní odměna, 70 % jsou běžné výdaje na život a zbývajících 20 % příjmu bychom měli odkládat na hromádku železné rezervy. Tu doporučuje investovat jen do toho, čemu opravdu rozumíme. Ideální je rozdělit ji podle pravidel tří loukotí: do nemovitostí, finančních aktiv a komodit. Zapomínat nesmíme ani na investici do vzdělání.

Hlavní analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta vysvětlil příčiny i důsledky finanční krize z roku 2008. Způsobily ji vlády a centrální banky obrovským zadlužením celé společnosti. Trhy se staly závislými na podpoře centrálních bank, bez níž dnes nejsou schopny fungovat. Dále se tisknou peníze a ještě více se snížily sazby. Příští krize bude proto mít už mnohem tvrdší dopad. Diverzifikace úspor je v tomto prostředí stále důležitější a drahé kovy jsou jedním z nejsnazších způsobů.

Známá ekonomka Markéta Šichtařová přirovnala současný stav Evropy ke konci Římské říše: vnitřní spory, nájezdy barbarů, prostředí, kde nikdo nevládne, obrovské výdaje na sociální dávky, neúnosné daňové zatížení… Dalším problémem je rychle se zvyšující zadlužení celé Evropy, které směřuje k hromadnému bankrotu. Finanční trhy jsou přitom v současnosti na svých maximech, nevyplatí se proto investovat ani do dluhopisů, ani do akcií. Na důchod se dá podle Šichtařové v dnešní době nejlépe připravit hlavně nákupem nemovitostí a drahých kovů.

Ročník 2015 zpestřil křest druhé stříbrné mince ze série Sedm divů světa s motivem Velké čínské zdi. Kmotrem mince se stal Jaroslav Brychta. Proběhla také exkluzivní autogramiáda knihy Markéty Šichtařové Zlatý poklad a knihy Marcely Hrubošové Tahák na úspěšné podnikání.

Foto z VF 2015

VF 2014

Druhý ročník konference Vyšehradské fórum proběhl ve čtvrtek 2. října 2014. Přednášky dvou významných ekonomů Ronalda Ižipa a Jaroslava Brychty přinesly opět objektivní a srozumitelná fakta o aktuálních ekonomických tématech.

Jako první vystoupil spoluzakladatel a hlavní analytik TRIM Broker Ronald Ižip, odborník na makroekonomickou analýzu a vliv ekonomiky na klíčové finanční instrumenty. Vysvětlil principy fungování ekonomických cyklů a popsal roli dluhu v ekonomice. Dluh je z počátku velkým hnacím motorem hospodářství, ale v určité fázi ekonomiku tíží a je nutné se ho zbavit. Upozornil, že tento proces většinou bývá rychlý a dramatický. Podle Ronalda Ižipa celosvětová ekonomická krize stále neskončila. Hlavně proto, že nenalezla způsob, jak se obrovského dluhu zbavit, naopak ho navyšuje stále vyšším tempem. Centrální banky dokážou ovládnout pouze krátkodobé ekonomické cykly, ale neovlivní dlouhodobý cyklus. Když přijde krize v tomto dlouhodobém cyklu, je mnohem větší, než si kdo z nás pamatuje.

Druhý přednášející, kterým byl Jaroslav Brychta, hlavní analytik X-Trade Brokers a odborník na měnové trhy, ve své přednášce s názvem Jak na investice? vysvětlil, jak může každý člověk investovat na vlastní pěst a navíc často lépe než profesionál. Brychta v investování klade důraz na jednoduchost a nedoporučuje důvěřovat fondům a strategiím nabízejícím vyšší výnos, než přináší široký trh, protože jsou pouze volatilnější. První pravidlo rozumného investování zní, že čím jednodušší, tím lepší. Druhým pravidlem je diverzifikace. Nestačí ale diverzifikovat jen do akcií, nemovitostí a dluhopisů. Může nastat situace, že se všechna tato aktiva propadnou současně. Stejně jako Ronald Ižip pokládá i Jaroslav Brychta zlato za současné ekonomické situace za velmi vhodnou investici. Jde o extrémně jednoduché zajištění, které nás kryje i v případě, že celé portfolio padá.

Foto & video z VF 2014

VF 2013

První ročník populárně-vzdělávací akce Vyšehradské fórum se uskutečnil dne 6. 6. 2013. Motto akce znělo „Zvolte si svůj finanční scénář“. Na Vyšehradském fóru 2013 zazněly prezentace tří předních českých ekonomů – Vladimíra Pikory, Lukáše Kovandy a Jaroslava Brychty.

Z přednášky Vladimíra Pikory, jednoho z nejcitovanějších makroekonomů posledního desetiletí, zaznělo mimo jiné silné poselství, že stávající situace v eurozóně je neudržitelná, Evropa je nejednotná a bude se potýkat s velkými ekonomickými problémy. Hrozí rozpad eurozóny. Je nebezpečné mít všechny peníze v bankovním systému a běžných finančních produktech typu stavební spoření nebo penzijní připojištění, protože jejich velkou nevýhodou je, že státy u nich neustále mění pravidla.

Z vystoupení Lukáše Kovandy, ekonomického konzultanta a žurnalisty, vyplynula zejména tato myšlenka: od krize roku 2008 začaly centrální banky po celém světě bezprecedentně zasahovat do ekonomiky, čímž velmi ovlivňují vývoj jednotlivých investic. Mají na svědomí mnoho nerovnováhy na trzích a stojí za mnohými z bublin. Od roku 2008 máme jiný svět peněz i investic. I my musíme změnit to, jak investovat nyní a v budoucnu. Před námi jsou dva možné scénáře: japonský, tj. táhlá deflace, nebo zimbabwský, tj. masivní inflace.

Jaroslav Brychta, analytik finančních trhů a úspěšný investor, mluvil ve své přednášce o skutečné diverzifikaci. Aktiva se dají rozdělit do dvou skupin: standardní investicerizikové investice. Standardní investice milují řád, stabilitu, nízkou volatilitu a nemají rády riziko. Patří mezi ně téměř všechny akcie, dluhopisy, fondy, akciové indexy a nemovitosti. Rizikové investice profitují za krize, chaosu, nestability a vysoké volatility. Patří k nim např. některé opce, specifické akcie těžící z nestability a chaosu, ale také drahé kovy, zejména zlato. Do portfolia patří obě dvě skupiny investic a jejich poměr se mění podle toho, zda se očekává krize a nestabilita, nebo období prosperity a ekonomické rovnováhy.

Foto & video z VF 2013