Vyšehradské
fórum
2021
off-line
on-line
9. ročník
21. 10. 2021
Podtitul konference
Ekonomické informace
s předstihem
Největší investiční
konference v České
republice
Aktuální
ekonomická
témata
Srozumitelné
a objektivní informace
v podání předních
odborníků

Vyšehradské fórum 2021: Současná inflace za 10 let ukrojí polovinu úspor, řekl ekonom Juraj Karpiš

Pokud inflace zůstane na úrovni pěti procent déle než 10 let, lidé ztratí polovinu úspor. Současná míra inflace bude trvat ještě několik let, důvodem jsou zejména vysoké objemy pumpování peněz do ekonomiky, řekl na konferenci Vyšehradské fórum ekonom a předseda Institutu ekonomických a společenských analýz Juraj Karpiš.

Zvýšení úrokových sazeb přinese problémy se splácením některých dluhů. To se bude podle Karpiše týkat nejen domácností, ale i států. Kritizoval také finanční systém založený na nekrytých penězích s nuceným oběhem, které považuje za hlavní příčinu posledních ekonomických krizí.

„Peníze jsou dnes čistě politickým nástrojem. Tím, že politici vytváří množství nových peněz, vstupují zcela zásadním způsobem do ekonomiky. Jestli se něčeho opravdu bojím, tak to jsou zásahy státu do ekonomiky. Méně se bojím ekonomických následků pandemie než toho, jak stát dnes zachraňuje ekonomiku tím, že vytváří nové peníze. To bude mít do budoucna následky na ekonomický růst,“ uvedl na konferenci Karpiš.

Inflace nebude přechodná

Tím, že státy emitovaly v době koronakrize velké množství peněz, nastartovaly inflaci. Spotřebitelé ale během karantény odkládali své nákupy. Za určitou ochranu kupní síly peněz považuje Karpiš investice do drahých kovů.

„Rozbíhající se cenová inflace nebude přechodná, jak se všichni modlí. Změnila se inflační očekávání, nízké ceny jsou minulostí, začínají růst úroky a dluhový domeček z karet se začne hroutit,“ říká Karpiš.

Až přes společnost přejde inflační vlna, zjistíme, že lidé bez finančních a reálných aktiv ztratili nejvíce. Vítězové budou příjemci fiskálních transferů a vlastníci aktiv. „Monetární stimuly, které se během finanční krize domlouvaly měsíce, se v pandemii schválily během dní, přičemž ty současné jsou řádově vyšší. Na jaře 2020 se v průběhu týdnů vytvořilo 25 procent všech dnes existujících dolarů v oběhu,“ řekl Karpiš.

Inflace trestá spotřebitele a odměňuje spekulanty

Inflace podle něj trestá spotřebitele a odměňuje spekulanty, vyjídá kapitálové zásoby ve společnosti, mate podnikatele a ochuzuje pracující. Přijde nízký ekonomický růst, obrovský dluh a rozzlobená střední třída. To není dobrá kombinace, uvedl.

Akcie a investice do drahých kovů se podle Karpiše velmi dobře doplňují. Drahé kovy pomáhají vyhladit propady a riziko portfolia akcií v době krize. Například zlato dosáhlo maxim ve chvíli, kdy akcie zažívaly výrazný propad.

Ryba: Investice a spekulace je rozdíl

Podle analytika Golden Gate CZ Pavla Ryby je důležité poznat rozdíl mezi investicemi a spekulováním. Spekulovat by lidé měli pouze s penězi, o které mohou přijít. „Trhy jsou nejisté a je potřeba tuto nejistotu přijmout. Investor má plán, spekulant pouze naděje. Nesázejte velké částky na spekulace,“ řekl na Vyšehradském fóru Ryba.

Podle Ryby je potřeba nespoléhat se pouze na jednu investici, instituci nebo osobu, ale diverzifikovat portfolio, a to i na aktiva mimo zemi, ve které žijeme.

Problémem dnešních investorů je podle Ryby snaha předpovídat chování trhu. „Pokud budete dlouhodobě sledovat výsledky předpovědí a predikcí nejlepších investorů a správců portfolií, zjistíte, že se přibližně stejně často pletou, jako mají pravdu. Minulá výkonnost produktů a investičních aktiv nezaručuje budoucí výsledek,“ upozorňuje Ryba.

Strategie, která v minulosti fungovala, přitahuje pozornost oproti té, která nefungovala. Zákony trhů však prokazují, že vítězná šňůra jednoho dne končí, řekl Ryba. Řešením je podle něj permanentní a široké portfolio investic.

Devátého ročníku Vyšehradského fóra se v Kongresovém centru v Praze zúčastnilo téměř 1400 lidí a dalších 5000 sledovalo přímý přenos konference on-line. Pořádá ho lídr na trhu investičního zlata a stříbra, společnost Golden Gate CZ.

Konferencí opět provázel výborný moderátor České televize Jiří Václavek a na závěr konference nechyběla ani diskuse, při které řečníci odpovídali na otázky hostů z publika i sledujících on-line přenos.

Mgr. Juraj Karpiš / Přednáška: Covid experiment – peníze po pandemii

Pavel Ryba / Přednáška: 17 zlatých pravidel bezpečného investování a správy majetku


Mgr. Juraj Karpiš

Jeden z nejvýraznějších současných slovenských ekonomů, spoluzakladatel a předseda slovenského think-tanku, Institutu ekonomických a společenských analýz (INESS). Zaměřuje se na měnovou politiku, finanční systém a vliv nových technologií na peníze a investování. Je autorem ekonomického bestselleru Zlé peniaze – sprievodca krízou. Kritizuje v něm finanční systém založený na nekrytých penězích s nuceným oběhem, který považuje za hlavní příčinu posledních ekonomických krizí. Vydává on-line časopis Zlé peniaze, dobrý život. Ve volném čase se věnuje freedivingu, ve kterém patří k nejlepším na Slovensku.

PAVEL RYBA

Obchodní ředitel, hlavní analytik a jeden ze zakladatelů GOLDEN GATE CZ. Vždy se zajímal o ekonomiku, investice a obchod, který se stal hlavním pilířem jeho profesního života. Připravuje ekonomické analýzy a pro média komentuje dění na trzích. Je autorem přednášek Cykly bohatství, Dům, který postavilo stříbro a Dluhy, inflace a zlato. Je velkým propagátorem podnikání, protože je podle něj cestou ke svobodě a nejlepším způsobem, jak pozitivně ovlivnit celou společnost. V loňském roce vydal svou první knihu Zlatý boss, který chodil bos a letos se podílel na překladu knihy Juraje Karpiše Špatné peníze – průvodce krizí. Je ženatý, rád cestuje a věnuje se muškaření.

Fotografie z Vyšehradského fóra 2021

VYŠEHRADSKÉ FÓRUM 2020 ANEB INVESTIČNÍ STRATEGIE PRO NÁSLEDUJÍCÍ DEKÁDU

Osmý ročník Vyšehradského fóra jsme kvůli pandemické situaci pořádali netradičně on-line. Díky tomu mohlo konferenci sledovat několik tisíc diváků. Naše pozvání přijal rakouský ekonom a vedoucí společník investiční společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle. Druhým řečníkem byl obchodní ředitel a hlavní analytik GOLDEN GATE CZ Pavel Ryba.

Jeden z největších evropských expertů na drahé kovy Ronald-Peter Stoeferle se ve své přednášce zaměřil na roli zlata v éře inflace a nízkých úrokových sazeb. Jak připomněl, rok 2020 byl pro celý svět velmi náročný a zcela mimořádný. „Většina lidí si myslí, že covid je velký akcelerátor ceny zlata, z mého pohledu je to jen třešnička na dortu. Zlato rostlo už předtím díky dvěma impulzům: monetárním a fiskálním stimulům. To znamená, že státy nejen snižují úrokové sazby a tisknou nové peníze, navíc začaly čerpat z rozpočtů ohromné částky,“ vysvětlil Stoeferle.

Měnové a rozpočtové stimuly probíhají po celém světě. Navíc jsme byli svědky největšího ekonomického zpomalení od velké hospodářské krize. Tento vývoj by měl být podle Stoeferleho z definice deflační. Protože nikdo neplánuje velké investice ani nákupy a ceny aktiv klesají. Jenže centrální banky udělají vše pro to, aby deflační tlak vyrovnaly a nastartovaly inflaci.

Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje cenu drahých kovů, jsou reálné úrokové míry, tedy sazby určené centrální bankou, od kterých odečteme inflaci. Vzhledem k tomu, že se FED zavázal, že nebude až do roku 2023 zvyšovat úrokové sazby a navýšil inflační cíl, můžeme v následujících letech počítat s negativními reálnými sazbami. A to je základ pro býčí trh se zlatem.

„Do dluhopisů se záporným reálným úrokem jsou zainvestovány biliony dolarů a tyto peníze se budou přesouvat do bezpečných aktiv. Mohou to být akcie, nemovitosti, ale hlavně to bude zlato,“ upozornil Stoeferle. Dokonce i známí investoři a velcí hráči začínají vstupovat do zlatého trhu, investiční fondy mají nyní ve zlatě jen zlomek prostředků a ten budou brzy potřebovat navýšit.

Na závěr rakouský ekonom vyzval k přemýšlení mimo zavedená paradigmata posledních čtyřiceti let, jestliže chceme v následujících dvou dekádách prosperovat: „Zlato není náboženství. Zlato není odpověď na všechno. Ale je to skvělý ochránce vašeho portfolia jako dobrý brankář. A z České republiky pochází dobří brankáři, jak víte. Zlato patří do každého portfolia. Odvádí skvělou práci. Je to ochrana proti inflaci, recesi, propadu akciového trhu, proti záporným reálným úrokovým sazbám.“

Pavel Ryba představil teorii permanentního portfolia, jehož základem je především jednoduchost a diverzifikace. Autorem původní myšlenky je ekonom Harry Browne. Nejde v ní o maximalizaci zisku, ale o nastavení robustní a bezpečné investiční strategie. Takové portfolio svému majiteli přinese dlouhodobý výnos, který překonává inflaci. „Je třeba přijmout, že budoucnost je nepředvídatelná a zcela jiná než současnost. Důležitá je pokora, protože trhy mají pravdu vždy, investor jen někdy,“ upozorňuje Pavel Ryba.

Centrální banky zaplavily trhy penězi a pokřivily je. Máme dnes největší záplavu peněz v historii a prozatím nízkou inflaci. Velkou zásluhu na tom nese globalizace, která umožnila stlačit ceny produktů dolů. Jenže tento zdroj bohatství je takřka vyčerpán a dveře pro masivní inflaci se otevírají.

Permanentní portfolio je díky široké diverzifikaci méně náročné na psychiku investora, protože prochází menším množstvím výkyvů. Počítá se všemi scénáři v ekonomice a běžnému investorovi dává možnost být připraven a dosahovat stabilních výnosů. Vývoj může být následující: inflace, deflace, ekonomický růst a prosperita, ekonomická recese a krize. Tyto možnosti se mohou navzájem kombinovat.

Základ je v rozdělení prostředků mezi čtyři hlavní aktiva: zlato, širší akciový index (nejlépe index S&P 500), dlouhodobé dluhopisy a hotovost. Všechny typy jsou zastoupeny rovnoměrně, každý tedy činí 25 % celku. Princip je v tom, že se snažíme držet portfolio stále takto vyrovnané. Jednou za rok tedy hodnotu jednotlivých složek přepočítáme a portfolio tzv. dovážíme. Pokud některé aktivum v portfoliu přesáhlo poměr 35 %, je čas je odprodat a to, které pokleslo pod 15 %, naopak dokoupíme.

Průměrná roční návratnost tohoto portfolia činí od roku 1974 do současnosti 8,46 %, přičemž průměrná inflace v této době byla 3,35 %. Akcie sice v tomto srovnání vydělaly o několik procent více, toto portfolio je však mnohem stabilnější a nepodléhá vysokým výkyvům. Během historie si prošlo propadem pouze šestkrát, nejvíc v roce 2008, kdy ztratilo 12,62 % (pro srovnání: index S&P 500 v tu dobu klesl o 38,9 %). Strategie je díky tomu vhodná i pro laické investory.

Na závěr konference nechyběl prostor pro dotazy diváků a vzájemnou diskusi obou řečníků. Večerem nás opět provázel skvělý moderátor České televize Jiří Václavek.

RONALD-PETER STOEFERLE, CMT

Rakouský ekonom a vedoucí společník investiční společnosti Incrementum AG, kde odpovídá za výzkum a správu portfolia. Vystudoval podnikovou administrativu a finance ve Spojených státech a Vídeňskou univerzitu ekonomiky a obchodu. Po absolutoriu nastoupil do výzkumného oddělení Erste Group, kde v roce 2007 vydal svou první zprávu In Gold We Trust. V průběhu let se tato studie stala jednou z nejprestižnějších publikací o zlatě, penězích a inflaci. Je také spoluautorem mezinárodního bestselleru Rakouská škola pro investory. Ronald je ženatý a hrdým otcem tří dcer. Volný čas tráví se svou rodinou, rád sleduje a hraje fotbal, běhá a navštěvuje koncerty klasické hudby.

PAVEL RYBA

Obchodní ředitel, hlavní analytik a jeden ze zakladatelů GOLDEN GATE CZ. Vždy se zajímal o ekonomiku, investice a obchod, který se stal hlavním pilířem jeho profesního života. Připravuje ekonomické analýzy a pro média komentuje dění na trzích. Na pražské VŠE a dalších vysokých školách vystupuje s přednáškou Cykly bohatství a Dům, který postavilo stříbro. Pavel Ryba je velkým propagátorem podnikání, protože je podle něj cestou ke svobodě a nejlepším způsobem, jak pozitivně ovlivnit celou společnost. V letošním roce vydal svou první knihu Zlatý boss, který chodil bos. Pavel je ženatý, rád cestuje a věnuje se muškaření.


Fotografie z Vyšehradského fóra 2020

Vyšehradské fórum 2019: Peníze jsou zpolitizované. Alternativy lze najít ve zlatu či kryptoměnách

Obavy z rostoucí politizace centrálních bank jsou velmi reálné, současné centrální bankovnictví a některé jeho nástroje jsou relativně mladé experimenty, které mohou mít nedozírné následky. Na sedmém ročníku Vyšehradského fóra se na tom shodli oba řečníci, profesor Josef Šíma a Dominik Stroukal. Jejich přednášky zároveň velmi otevřeně pojmenovaly slabiny a rizika současné měnové politiky.

Rektor vysoké školy CEVRO Institut profesor Josef Šíma ve své přednášce Peníze v rukou státu aneb Když jeden vládne všem upozornil, že náš bankovní systém i česká koruna stojí mimo tradiční tržní prostředí a prakticky fungují v zajetí politiky. Komerční banky si sice na první pohled konkurují, ale musí tak činit v prostředí těžce regulovaném národní bankou.

Centrální banky byly původně založeny jako nezávislí strážci stability systému, podle profesora Šímy však snaha vymanit jejich působení z vlivu politiků nebyla zcela úspěšná. Měnové politiky jsou příliš často zneužívány k naplnění politických cílů jednotlivých vlád. Měnová politika tak mimo jiné významně přispívá k nárůstu regulací v ekonomice a postupné ztrátě svobod. Dochází k „politizaci“ peněz a roste riziko inflace.

„Historie je dlouhým příběhem inflací způsobených vládami,“ domnívá se Šíma a dodává, že dopady i nízká inflace jsou mnohem závažnější než „pouhá“ ztráta kupní síly. Jako příklad uvádí přerozdělování bohatství uvnitř společnosti nebo politickou centralizaci. Navíc inflace nedopadá na celou společnost stejně. Většina společnosti sice zchudne, ale subjekty blízké centrálním bankám (například komerční banky) na inflaci vydělávají.

„Je proto potřeba budovat lepší povědomí o rizicích, křehkosti a zranitelnosti stávajícího měnového uspořádání. Zároveň bychom neměli klást překážky vzniku a rozvoji alternativ k užívání státních peněz, jako je zlato či kryptoměny,“ uvedl Šíma. Klíčovým úkolem celého finančního sektoru je podle něj zároveň naučit veřejnost poučeně a hodnotově investovat.

Blíží se zombie apokalypsa?

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal vystoupil na téma Sedm smrtelných hříchů kvantitativního uvolňování. Mladý ekonom je přesvědčen, že Česko stejně jako většinu světa čeká při zpomalování růstu ekonomiky kvantitativní uvolňování, tedy masivní nákupy aktiv centrální bankou. V kurzu budou hlavně dluhopisy a akcie, nelze ale vyloučit, že centrální banky budou nakupovat i jiná aktiva, prostředky k tomu mají neomezené.

Stroukal se čím dál méně konvenční měnové politiky obává. „Nafukujeme bubliny, vytváříme zombie firmy, měníme relativní ceny, uměle zlevňujeme vládám dluh, zvyšujeme nerovnost a předáváme centrálním bankám nové pravomoci,“ vyjmenoval některé hříchy současného ekonomického prostředí.

Otázka je, kde přesně se investiční bublina nafukuje. „Hledáme něco, co umíme jen hodně špatně měřit. Pokud bychom to měřit uměli, tak si bubliny snadno všimneme,“ upozorňuje Stroukal a nabízí teorii, že bublina se dnes může tvořit na nových firmách, tzv. start-upech. Extrémně levné peníze vytvářejí rychle rostoucí firmy, které by v „běžných“ podmínkách neměly šanci přežít. Na podobném principu přežívají i některé zavedené společnosti, které drží nad vodou právě jen levné peníze a aktivita centrálních bank. Ty ve snaze dosáhnout vyšší inflace tak podniky v podstatě uměle dotují. „Proto mluvíme o zombie firmách. Díky záplavě levných peněz nějakým způsobem přežívají, ale není to skutečný život,“ vysvětluje Stroukal.

Účastníci fóra se shodli, že zpomalení růstu je v současné fázi ekonomického cyklu nevyhnutelné. Pokud se bude pokračovat v nekonvenční měnové politice, může být zpomalení trvalé. Příkladem budiž Japonsko, které se po ekonomickém boomu v osmdesátých letech propadlo na dalších zhruba třicet let do dlouhodobé stagnace. Nadějí pro budoucí generace je proto hledání vhodných alternativ nejen k investování, ale i k celému současnému peněžnímu systému.

 

Celým večerem opět provázel výborný moderátor České televize Jiří Václavek a na závěr konference nechyběla ani diskuse, při které řečníci odpovídali na otázky publika.

prof. Ing. Josef Šíma, Ph.D.A

Ekonom, překladatel a vysokoškolský pedagog. Ve své výzkumné činnosti se soustředí zejména na ekonomii a právo, ekonomii regulací a rakouskou ekonomickou školu. Přes deset let vyučoval na VŠE v Praze, od roku 2009  působí jako rektor vysoké školy CEVRO Institut. V roce 2016 v této škole založil a od té doby řídí mezinárodní magisterský program Philosophy, Politics, Economics, který přilákal do České republiky studenty z více než třiceti zemí světa. Publikuje v domácím i zahraničním tisku, je autorem knih Trh v čase a prostoru (2000) a Ekonomie a právo: úvod do logiky společenského jednání (2004) a spoluautorem učebnic. Hraje rekreačně badminton.

Mgr. Ing. Dominik Stroukal, Ph.D.

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a specialista na teorii ekonomických a měnových systémů, kryptoměny a ekonomiku médií. Vystudoval Univerzitu Karlovu a Vysokou školu ekonomickou, kde získal doktorát z ekonomie. Přednášel na řadě vysokých a středních škol, v současnosti působí na VŠ CEVRO Institut. Je šéfredaktorem časopisu Trade-off a provází pořadem Kdo to platí? na MALL.TV. V letošním roce mu vyšla kniha Ekonomické bubliny, spoluautorsky se podílel např. na publikaci Bitcoin: peníze budoucnosti (2015). Baví ho krásné verše a ošklivý metal.


Fotografie z Vyšehradského fóra 2019

Vyšehradské fórum 2018: Jsme na vrcholu hospodářského cyklu

Ve čtvrtek 18. října proběhl v Kongresovém centru Praha už šestý ročník největší investiční konference v Česku – Vyšehradské fórum. Oba přednášející, ekonomové Štěpán Křeček a Štěpán Pírko, se shodli na tom, že se současný ekonomický cyklus ocitl na svém vrcholu a v nadcházejících letech můžeme čekat ekonomický útlum.

První řečník, hlavní ekonom společnosti BH Securities a.s. Ing. Štěpán Křeček, MBA, ve své přednášce „Došli jsme na vrchol hospodářského cyklu. Co bude dál?“ připomněl 10. výročí hospodářské krize a faktory, které ji spustily. Kromě nekvalitních hypoték to bylo také zvýšení cen ropy, růst inflace a úrokových sazeb. Podobnou situaci zažíváme právě teď, s tím rozdílem, že zadlužení společnosti od roku 2008 podstatně narostlo.

Důsledkem krize roku 2008 byly extrémně nízké úrokové sazby a kvantitativní uvolňování, výrazný pokles nezaměstnanosti, ale také tzv. oligopolizace trhů. To znamená, že velcí hráči se stali ještě většími – velké banky koupily malé, vytvořily se nové globální giganty (za poslední dva roky zkrachovalo jen v USA 30 velkých retailových obchodů v důsledku expanze Amazonu), nastoupil trend automatizace a umělé inteligence. Nastartovaly se tak nejdelší vzestup akciových trhů v historii a synchronizovaně globální hospodářský růst.

Ten však právě narazil na svůj stop. Vysoká poptávka vede k nárůstu cen komodit, což zvyšuje inflaci. To po letech velmi nízkých úroků vede k vzrůstu úrokových sazeb v USA, Mexiku, Velké Británii, Indii, Kanadě, Norsku nebo Rusku. „Inflace spolu s růstem úroků znamená neschopnost splácet dluhy. To v konečném důsledku může vést ke kolapsu systému s nedozírnými následky, nebo k velmi drahé záchraně předlužených ekonomik za peníze daňových poplatníků,“ uvedl Křeček.

Evropská centrální banka pod vedením Itala Maria Draghiho je zatím k zvyšování úrokových sazeb zdrženlivá, s ohledem na předlužený jih Evropské unie. Štěpán Křeček ale upozornil, že Draghiho mandát končí příští rok v říjnu a jeho nástupce zřejmě měnovou politiku znovu zpřísní. Zvyšování úrokových sazeb bude mít pro předlužené země jihu Evropy fatální dopad. Spolu se špatnými investicemi firem a vysokým zadlužením domácností může tato situace vyústit v hlubokou ekonomickou krizi. „Další krize nezačne ve Spojených státech, ale v Evropě, kde se růst úrokových sazeb zatím nekoná, ale budeme s ním mít velké problémy,“ upozornil Křeček.

Nejsou to ale jen úrokové sazby, které Evropě komplikují situaci. Je to také neschopnost dohodnout se na podmínkách Brexitu, rostoucí napětí mezi jižním a dolním křídlem Eurozóny, obchodní války nebo zvyšování výdajů na obranu.

Doporučením Štěpána Křečka pro investory je tedy vyhýbat se zadlužení, portfolio ladit defenzivně (přesunout prostředky z rizikových titulů do bezpečných přístavů jako je zlato) a mít připraveny disponibilní prostředky.

„Sejeme semínka další krize“

Druhý přednášející, předseda představenstva a hlavní portfolio manažer společnosti Colosseum, a.s., Ing. Štěpán Pírko představil téma „Deset let od krize – je vše vyřešeno, nebo jsme na prahu další?“. Upozornil na extrémně nízké úrokové sazby, které ovlivňují chod ekonomiky i chování států a jednotlivců. „Sejeme semínka další krize. Dlouhodobě abnormálně nízké úrokové sazby v mnoha případech tlačí firmy, lidi i státy k neracionálnímu rozhodování ohledně investic a zadlužení. Mnoho subjektů se chová, jako kdyby tu dobré časy a levné peníze měly být věčně. To však není možné. Například 83 procent firem, které letos uvedly akcie na burze v USA, je ztrátových. To je nejvíce od roku 2000,“ řekl ekonom akciové společnosti Colosseum Štěpán Pírko.

Světová ekonomika má za sebou bezprecedentně dlouhé desetileté období růstu. Ten ale doprovází rekordní nárůst zadluženosti, která loni dosáhla 169 bilionů dolarů, což je 236 procent světového HDP. V České republice je podle údajů Banky pro mezinárodní platby tento poměr 132 procent. Nejvíce se zvyšuje zadlužování domácností, a to průměrným tempem 13,4 procenta ročně. „Fyzické osoby si půjčují hlavně na bydlení,“ dodal Pírko.

Dalším rizikem pro dnešní ekonomiku jsou obchodní války a zpomalení zahraničního obchodu. To může vyvolat inflaci a pokles zájmu investorů o americké dluhopisy. Štěpán Pírko také připomněl říjnový výrok Mezinárodního měnového fondu, podle kterého se „rok 2008 může během pár let zopakovat, ale tentokrát to může být mnohem horší“. Za zdroj potenciálních problémů vidí především dluhopisy – ať už státní, nebo podnikové, do těch proto doporučuje investovat jen velice opatrně. „Korporátní dluhopisy jsou časovanou bombou, která může brzy vybuchnout,“ varoval Pírko a McKinsey Global Institute, podle kterého „až 25 % korporátních dluhopisů v rozvíjejících se ekonomikách čelí riziku bankrotu“.

Aby investoři přestáli nadcházející situaci co možná nejlépe, doporučuje se vyhýbat rizikovým vládním a podnikovým dluhopisům s vysokým výnosem. Upozornil také na aktuálně nízkou cenu komodit včetně zlata.

Letošní ročník Vyšehradského fóra navštívilo více než 1 600 lidí. Vám všem, kteří jste si přišli poslechnout přednášky, děkujeme a věříme, že jste si odnesli zajímavé podněty k zamyšlení a také inspiraci pro své investice.

Ing. Štěpán Křeček, MBA

Na pozici hlavního ekonoma ve společnosti BH Securities a.s., obchodníka s cennými papíry, zodpovídá za tvorbu makroekonomických analýz a strategických podkladů. Rovněž se věnuje komunikaci s veřejností a médii. Jako host televizních a rozhlasových pořadů se často vyjadřuje k aktuálnímu ekonomickému dění. V současné době patří mezi nejcitovanější české ekonomy. Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kde dále působí a vyučuje několik předmětů. Po odborné stránce se zaměřuje na analýzu české ekonomiky, sociální systémy a veřejné rozpočty. Na tato témata napsal řadu odborných prací. Rád sportuje, čte a poslouchá vážnou hudbu.

Ing. Štěpán Pírko

Je předsedou představenstva a hlavním portfolio manažerem ve společnosti Colosseum, a.s., předním českém obchodníkovi s cennými papíry. Na kapitálových trzích působí od vzniku české burzy v roce 1993 jako investor, podnikatel, ekonom, analytik a portfolio manažer. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a složil též zkoušky National Futures Association v USA. Od roku 1998 pravidelně publikuje komentáře, odborné i populární články týkající se ekonomiky, kapitálových trhů, investování, zlata a dalších komodit. Vystupoval ve většině ekonomických pořadů vysílaných tuzemskými televizními stanicemi, rádii a internetovými médii, přednáší na seminářích pro veřejnost, klienty a zaměstnance společnosti. Ve volném čase se věnuje rodině, sportu a horám.


Foto z VF 2018

VF 2017

Pátý ročník Vyšehradského fóra nesl podtitul „Ekonomické informace s předstihem“.

Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. / Téma: Jak dlouho bude ještě existovat společná evropská měna?

Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. / Téma: Civilizace: sedm zákonů. Kolaps měn a civilizací neznamená konec

Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc.

Profesor Oldřich Rejnuš působí na Fakultě podnikatelské VUT v Brně a na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, kde v současnosti přednáší předměty „Finanční trhy“ a „Obchodování cenných papírů a komodit“. Je autorem mnoha vědeckých a odborných článků, publikací a učebnic, přičemž v poslední době se zvláště intenzivně zabývá soudobým vývojem světového finančního systému s ohledem na vznik novodobých jak ekonomických, tak i společenských rizik.

Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.

Profesor Miroslav Bárta je egyptolog a archeolog. Zabývá se vývojem starověkých civilizací, vztahem člověka a přírodního prostředí i vývojem komplexních společností. Je uznávaným odborníkem na vývoj a kolaps měn dávných civilizací. Jeho kniha „Příběh Civilizace. Vzestup a pád stavitelů pyramid“ byla vyhlášena nejlepší vědeckou publikací za rok 2016. Přednáší na univerzitách po celém světě, vedl semináře pro OECD i pro mnohé české firmy a instituce. Je autorem několika bestsellerů.


VF 2016

Čtvrtý ročník Vyšehradského fóra nesl podtitul „O čem politici nemluví. Finanční krize. Příčiny a možné dopady na eurozónu?“. Přednášky profesora Oldřicha Rejnuše a slovenského ekonoma Juraje Karpiše sklidily velký ohlas publika, přestože oba řečníci nevidí budoucnost světové a evropské ekonomiky právě optimisticky. Konferenci uváděl skvělý moderátor České televize Lukáš Dolanský. Akci si nenechalo ujít rekordních 1 500 posluchačů. Stala se tak největší konferencí na téma finance a investice v České republice.

Jako první vystoupil profesor Oldřich Rejnuš z Fakulty podnikatelské VUT v Brně a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Jeho přednáška „Klíčové faktory soudobého úpadku světové ekonomiky a budoucího rozpadu Evropské unie“ odhalovala slabá místa světové a hlavně evropské ekonomiky. Ve své přednášce mimo jiné vysvětlil, proč ekonomice neprospívají extrémně nízké úrokové sazby. „Je-li potlačeno tržní fungování úrokových sazeb, nemůže fungovat hospodářský cyklus. A nefunguje-li princip hospodářského cyklu, nemůže docházet k periodické očistě ekonomického systému, a tudíž nemůže fungovat ani tržní ekonomika, bez čehož nemůže být fungování ekonomiky efektivní,“ upozornil prof. Rejnuš. Evropská unie je podle něj velmi křehká a její budoucnost je ohrožena mnoha faktory. Ke konci EU by mohl přispět například pád Deutsche Bank, nastartování vysoké inflace nebo krach některé ze zemí EU. Obyčejní lidé by se na tyto scénáře měli dobře připravit. Musí se naučit dobře spravovat své majetkové portfolio a včas převést své finanční investice na investice reálné, jako je fyzické zlato a stříbro.

Slovenský ekonom Juraj Karpiš, spoluzakladatel a předseda think-tanku Institut ekonomických a společenských analýz, představil téma „Lekce z poslední krize. Selhal a opakovaně selhává bankovní systém“. Hlavním viníkem je podle něj náš finanční systém založený na nekrytých penězích s nuceným oběhem, tzv. fiat money. Ty nazývá „zlé peníze“ a považuje je za hlavní příčinu současné krize. Centrální banky tento systém zneužívají a uměle tištěnými penězi především dotují politiky. Juraj Karpiš se domnívá, že by centrální banky neměly mít monopol na vytváření peněz. Společná evropská měna dle jeho názoru nevydrží déle než deset až patnáct let. „Projekt eura funguje jako košík jablek. Máme košík shnilých jablek, do kterého vložíme jablko zdravé (Německo), a doufáme, že se zbavíme hniloby,“ řekl Karpiš.

Na závěr ekonom poradil, jak žít kvalitní život navzdory „zlým penězům“: žít bez dluhů, spořit si a investovat a nezapomínat na zlato jako na bezpečný přístav.

Na závěr konference nechyběl prostor pro závěrečnou diskuzi nad dotazy publika a pro autogramiádu obou přednášejících. Profesor Oldřich Rejnuš podepisoval svou publikaci Finanční trhy a Juraj Karpiš knihu Zlé peniaze.

Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc.

Profesor Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Je absolventem magisterského studijního oboru Ekonomika a řízení a vědecké aspirantury na Fakultě strojní VUT v Brně. V roce 1994 habilitován na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v oboru Finance, v roce 2003 jmenován profesorem v oboru Odvětvová ekonomika a management. Je členem vědecké rady Fakulty podnikatelské VUT v Brně a vědecké rady Vysoké školy finanční a správní v Praze. Působil také jako poradce v Moravské záchranné ekonomické komisi jihomoravského hejtmana. Je autorem mnoha ekonomických publikací a učebnic, například Teorie a praxe obchodování s cennými papíry či Finanční trhy. Dále je autorem více než třiceti vědeckých publikací uveřejněných v českých a zahraničních vědeckých časopisech. V přednáškách se věnuje hlavně tématu vývoje českého a světového finančního trhu s dopadem na světovou ekonomiku a lidskou společnost. Rektor mu v roce 2014 udělil Stříbrnou medaili Vysokého učení technického v Brně.

Mgr. Juraj Karpiš

Spoluzakladatel a předseda slovenského think-tanku Institut ekonomických a společenských analýz. Je absolventem Fakulty managementu UK v Bratislavě se specializací finanční management. V INESS se věnuje především problematice zdravotnictví, monetární politiky a eura. Mezi úspěšné projekty, na kterých se v rámci INESS podílel, patří například mezinárodně oceněný projekt internetového portálu o veřejných financích www.cenastatu.sk. Je členem Klubu ekonomických analytiků. Časopis Týždeň ho označil za osobnost roku 2011. V loňském roce vydal ekonomický bestseller Zlé peniaze – sprievodca krízou.


VF 2015

Finanční gramotnost, ekonomická krize a zajištění na důchod – to byla hlavní témata třetího a zatím nejúspěšnějšího ročníku Vyšehradského fóra, který se uskutečnil 7. října 2015 v Kongresovém centru na Vyšehradě. Konferenci si přišlo poslechnout více než 1 000 návštěvníků.

Jako první se představila Marcela Hrubošová, autorka projektu Finance pro radost a expertka na finanční vzdělávání. Poradila, jak se svými penězi dobře hospodařit. Základem je pravidlo 1 + 7 + 2, které učí, jak si rozdělovat příjem. Znamená to, že 10 % platu je naše osobní odměna, 70 % jsou běžné výdaje na život a zbývajících 20 % příjmu bychom měli odkládat na hromádku železné rezervy. Tu doporučuje investovat jen do toho, čemu opravdu rozumíme. Ideální je rozdělit ji podle pravidel tří loukotí: do nemovitostí, finančních aktiv a komodit. Zapomínat nesmíme ani na investici do vzdělání.

Hlavní analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta vysvětlil příčiny i důsledky finanční krize z roku 2008. Způsobily ji vlády a centrální banky obrovským zadlužením celé společnosti. Trhy se staly závislými na podpoře centrálních bank, bez níž dnes nejsou schopny fungovat. Dále se tisknou peníze a ještě více se snížily sazby. Příští krize bude proto mít už mnohem tvrdší dopad. Diverzifikace úspor je v tomto prostředí stále důležitější a drahé kovy jsou jedním z nejsnazších způsobů.

Známá ekonomka Markéta Šichtařová přirovnala současný stav Evropy ke konci Římské říše: vnitřní spory, nájezdy barbarů, prostředí, kde nikdo nevládne, obrovské výdaje na sociální dávky, neúnosné daňové zatížení… Dalším problémem je rychle se zvyšující zadlužení celé Evropy, které směřuje k hromadnému bankrotu. Finanční trhy jsou přitom v současnosti na svých maximech, nevyplatí se proto investovat ani do dluhopisů, ani do akcií. Na důchod se dá podle Šichtařové v dnešní době nejlépe připravit hlavně nákupem nemovitostí a drahých kovů.

Ročník 2015 zpestřil křest druhé stříbrné mince ze série Sedm divů světa s motivem Velké čínské zdi. Kmotrem mince se stal Jaroslav Brychta. Proběhla také exkluzivní autogramiáda knihy Markéty Šichtařové Zlatý poklad a knihy Marcely Hrubošové Tahák na úspěšné podnikání.


Foto z VF 2015

VF 2014

Druhý ročník konference Vyšehradské fórum proběhl ve čtvrtek 2. října 2014. Přednášky dvou významných ekonomů Ronalda Ižipa a Jaroslava Brychty přinesly opět objektivní a srozumitelná fakta o aktuálních ekonomických tématech.

Jako první vystoupil spoluzakladatel a hlavní analytik TRIM Broker Ronald Ižip, odborník na makroekonomickou analýzu a vliv ekonomiky na klíčové finanční instrumenty. Vysvětlil principy fungování ekonomických cyklů a popsal roli dluhu v ekonomice. Dluh je z počátku velkým hnacím motorem hospodářství, ale v určité fázi ekonomiku tíží a je nutné se ho zbavit. Upozornil, že tento proces většinou bývá rychlý a dramatický. Podle Ronalda Ižipa celosvětová ekonomická krize stále neskončila. Hlavně proto, že nenalezla způsob, jak se obrovského dluhu zbavit, naopak ho navyšuje stále vyšším tempem. Centrální banky dokážou ovládnout pouze krátkodobé ekonomické cykly, ale neovlivní dlouhodobý cyklus. Když přijde krize v tomto dlouhodobém cyklu, je mnohem větší, než si kdo z nás pamatuje.

Druhý přednášející, kterým byl Jaroslav Brychta, hlavní analytik X-Trade Brokers a odborník na měnové trhy, ve své přednášce s názvem Jak na investice? vysvětlil, jak může každý člověk investovat na vlastní pěst a navíc často lépe než profesionál. Brychta v investování klade důraz na jednoduchost a nedoporučuje důvěřovat fondům a strategiím nabízejícím vyšší výnos, než přináší široký trh, protože jsou pouze volatilnější. První pravidlo rozumného investování zní, že čím jednodušší, tím lepší. Druhým pravidlem je diverzifikace. Nestačí ale diverzifikovat jen do akcií, nemovitostí a dluhopisů. Může nastat situace, že se všechna tato aktiva propadnou současně. Stejně jako Ronald Ižip pokládá i Jaroslav Brychta zlato za současné ekonomické situace za velmi vhodnou investici. Jde o extrémně jednoduché zajištění, které nás kryje i v případě, že celé portfolio padá.

Foto & video z VF 2014

VF 2013

První ročník populárně-vzdělávací akce Vyšehradské fórum se uskutečnil dne 6. 6. 2013. Motto akce znělo „Zvolte si svůj finanční scénář“. Na Vyšehradském fóru 2013 zazněly prezentace tří předních českých ekonomů – Vladimíra Pikory, Lukáše Kovandy a Jaroslava Brychty.

Z přednášky Vladimíra Pikory, jednoho z nejcitovanějších makroekonomů posledního desetiletí, zaznělo mimo jiné silné poselství, že stávající situace v eurozóně je neudržitelná, Evropa je nejednotná a bude se potýkat s velkými ekonomickými problémy. Hrozí rozpad eurozóny. Je nebezpečné mít všechny peníze v bankovním systému a běžných finančních produktech typu stavební spoření nebo penzijní připojištění, protože jejich velkou nevýhodou je, že státy u nich neustále mění pravidla.

Z vystoupení Lukáše Kovandy, ekonomického konzultanta a žurnalisty, vyplynula zejména tato myšlenka: od krize roku 2008 začaly centrální banky po celém světě bezprecedentně zasahovat do ekonomiky, čímž velmi ovlivňují vývoj jednotlivých investic. Mají na svědomí mnoho nerovnováhy na trzích a stojí za mnohými z bublin. Od roku 2008 máme jiný svět peněz i investic. I my musíme změnit to, jak investovat nyní a v budoucnu. Před námi jsou dva možné scénáře: japonský, tj. táhlá deflace, nebo zimbabwský, tj. masivní inflace.

Jaroslav Brychta, analytik finančních trhů a úspěšný investor, mluvil ve své přednášce o skutečné diverzifikaci. Aktiva se dají rozdělit do dvou skupin: standardní investicerizikové investice. Standardní investice milují řád, stabilitu, nízkou volatilitu a nemají rády riziko. Patří mezi ně téměř všechny akcie, dluhopisy, fondy, akciové indexy a nemovitosti. Rizikové investice profitují za krize, chaosu, nestability a vysoké volatility. Patří k nim např. některé opce, specifické akcie těžící z nestability a chaosu, ale také drahé kovy, zejména zlato. Do portfolia patří obě dvě skupiny investic a jejich poměr se mění podle toho, zda se očekává krize a nestabilita, nebo období prosperity a ekonomické rovnováhy.

Foto & video z VF 2013